Ty jsi ten největší za všech blbců
já vím, že neumíš ani psát
kdyby to tak věděla moje máti
zakázala by mi si s tebou hrát - s tebou hrát
Rf: To už mi neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej, co všechno já už umím
prostě mám buňky, mám buňky, mám buňky, mám
tak už mě neštvi a začni něco hrát
Hrát na kytaru je děsně těžký
zvlášť když začínáš jako laik
ale ten kdo nic nedokáže
zůstane do smrti blbec jako ty - jako ty
Rf: To už mě neříkej že neumíš hrát
tak se na mně podívej, co všechno já už umím
prostě mám buňky, mám buňky, mám buňky, mám
tak už mě neštvi a začni něco hrát
Posluchače nejvíce zajímá taková ta bulvární atmosféra vašich koncertů
Máte nějaké takové pikantní historky, nejen z koncertů, ale i ze soukromí?
Takové ty drby?
Třeba rozvedli jste se?
„To není žádná pravda"
Vyhodili vás ze školy?
„To taky není pravda"
„My zůstáváme radši jako nepoznaný, historky se nám úplně vyhejbají právě,
nemáme soukromí žádný. Tady je problém v tom, že vlastně každej člověk dělá z nouze ctnost,
ale málo kdo si to uvědomuje, my se k tomu otevřeně přihlašujeme. A my tady právě vlastně
fungujeme jako osvěta, protože my k tomu máme, přidáváme dycky k dobru na koncertě takovou historku.
Je to taková parafráze k přísloví, že Dalibora naučila sice nouze housti,
ale Znouzectnost nenaučila nikoho nic."
