Alba s touto skladbou:
Bože, já jsem vůl,
Vážení, lidé vážení,
to jsem vám jednou takhle dostal pozvání,
na vojenské cvičení.
V záloze vojáka,
nemůže víc potěšit rozkaz povolávací,
vojenský duch se navrací.
Rázem se mi o 100% zvedla nálada,
na zahrádce malý zákop jsem si vykopal.
plížením, plazením vpřed to vám je balada,
pilně jsem se připravoval, abych nezklamal.
Po dlouhých letech pěti celých,
hrdý jsem vcházel pořadovým krokem s batohem
do kasáren vojenských.
Nejdřív nás náčelník počítal,
stále se pletl, počet nechtěl souhlasit,
tak mávl rukou a šel dál.
Pak nás jeden záklaďák, jinak řezník na jatkách,
zdarma řádně ostříhal dle platných předpisů.
v kuchyni nám připravili k uvítání hrách,
panečku jak chutnal, z plechového ešusu.
Jediným okamžikem černým,
bylo chování záklaďáků některých,
osob to nesvědomitých.
Z vojny si legraci činili,
předpisi obcházeli, důstojníky hanili
a drze za pár volaly.
Přesto však jsem ze cvičení nerad odcházel,
hodný velitel mě na rozkaze pochválil.
Dvacetjedna dní uteklo jako voda žel,
odevzdal jsem samopal a již tu civil byl.
Vážení, lidé vážení,
ještě dlouho, dlouho budu vzpomínat
na oněch jednadvacet dní.