Alba s touto skladbou:
Hodina Usmíření,
Jak se vám nahoře ze sametu líbí,
bývalí kamarádi z dálek nebeských,
stáli jsme pod hvězdami v zimě plný síly,
po tleskání ještě ruce hřejou,
jenom kde vzít kolem hlavy svatozář?
Sejdeme se k ránu, sejdeme se po setmění,
sejdeme se v pánu, kdo měl život rád,
a komu se zdává, že se dočká rozednění,
ten si ve snu dává o naději hrát.
Rád bych ti holka z mraků nalil čistýho vína do hlavy,
anděl nám včera v nebi sbalil dva bágly na dvě lidský postavy,
nejsem hrdina ani blázen,
raděj padejme zpátky na zem,
než nám v té výšce udělí páni vyznamenání,
to bych se radši holka zabil, ještě nechci s tebou z kola ven.
Sejdeme se k ránu, sejdeme se po setmění,
sejdeme se v pánu, kdo měl život rád,
a komu se zdává, že se dočká rozednění,
ten si ve snu dává o naději hrát.
To dobré, co jsi v létě prožil, ukládám do košíku pro tebe,
abys pod peřinou v zimě ožil, až povedou tě rájem do nebe,
nejsi hrdina ani blázen,
raděj vrať se mi zpátky na zem,
jsem tu bez tebe Dívčí kámen na holé pláni,
k rukám bys mi svoje tělo složil, samé hlouposti mi říkal jen.
Sejdeme se k ránu, sejdeme se po setmění,
sejdeme se v pánu, kdo měl život rád,
a komu se zdává, že se dočká rozednění,
ten si ve snu dává o naději hrát.