Alba s touto skladbou:
Živě na Moravě,
Tomu , kdo nás má rád (Kolekce 7),
Tomu, kdo nás má rád,
Zase jsem nechal hlavu bůhví kde,
snad v oblacích, snad u tebe,
no já vím, lepší už to se mnou nebude,
vždyť mě dobře znáš.
Snad jsem ji nechal u tebe na klíně
nemůžu říct, že jen tak nevinně,
bylas’ jak ostrov na pusté pevnině,
v rouše Evině.
Snad jedenkrát, snad za pár dní,
odněkud z dálek, kde slunce už nezapadá,
přiletí k nám pár bílejch vran,
jak posel naděje.
Je těžké lézt pro modré do nebe,
kde kdo mi říká, tam cesta nevede,
no tak se ptám, proč bych vlastně žil,
kdybych uvěřil:
Že slovo chlapa už dávno nedělá,
a přátelství je už jen pověra,
no a láska, ta se včera někde válela,
vždyť za prachy jde dnes i pověra.
Snad jedenkrát, snad za pár dní,
odněkud z dálek, kde slunce už nezapadá,
přiletí k nám pár bílejch vran,
jak posel naděje.
Ještě pár chvil, než se rozední,
já vim naděje umírá poslední,
na vzdušné zámky zvolna usedá prach
někdy mívám v noci strach.
Vzít tě tak pryč,daleko od lidí
kam ani měsíc moc dobře nevidí,
abych byl sám až tě budu objímat
víc ti nemůžu dát.
Snad jedenkrát, snad za pár dní,
odněkud z dálek, kde slunce už nezapadá,
přiletí k nám pár bílejch vran,
jak posel naděje.
Snad jedenkrát, snad za pár dní,
odněkud z dálek, kde slunce už nezapadá,
přiletí k nám pár bílejch vran,
jak posel naděje.
na na na na........
