Jak dlouho nám to ještě, hoši, vydrží,
až prázdnej vagón ve stanici nám nezastaví,
myšlenky na burze jednou samy podraží,
směnky dálek zapadnou do pražců a do kolejí.
Jako tenkrát čekej na zápraží, malá Gréto,
jako tenkrát pára zpívá vlakový blues,
jako tenkrát vracíme se k jihu, kde je léto,
a neplač, Gréto, vracíme se dolů k nám,
kde voní starý lípy a tymián.
Potkali jsme slunce, jak ve stoce spí,
hloupí lidi, který se mu na výsluní smáli,
měnili svou barvu za každýho počasí,
kabát větru ukradli, pyšně k nebi vykračují.
Jako tenkrát čekej na zápraží, malá Gréto,
jako tenkrát pára zpívá vlakový blues,
jako tenkrát vracíme se k jihu, kde je léto,
a neplač, Gréto, vracíme se dolů k nám,
kde voní starý lípy a tymián.
Tak to táhnem po svejch krajem rybníků,
od souvrati podél trati jako hejna ptáků,
v očích modrý slunce, v patách tisíc patníků,
bílou mlhu před sebou z lokálek a rychlovlaků.
Jako tenkrát čekej na zápraží, malá Gréto,
jako tenkrát pára zpívá vlakový blues,
jako tenkrát vracíme se k jihu, kde je léto,
a neplač, Gréto, vracíme se dolů k nám,
kde voní starý lípy a tymián.
a neplač, Gréto, vracíme se dolů k nám,
kde voní starý lípy a tymián ...
