když venku svítá, vše se chvěje
všechna tajemství jsou skryta v barvách čaroděje
Jsem poslední tah štětcem pro Doriana Graye
já chci jen porozumět věcem, co se děje, že je...
V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění
jsem sluhou do setmění, snad se to změní
Jen ať prasknou vzteky nevděčníci za doteky
mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým
V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko
V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí
Už nepočítám vrásky ve své tváři
vždyť rám je napolovic prasklý vlastním stářím
znám doteky jen za skly a frázi "jak se daří?"
jak jsem přebarveně šťastný, že musím tam
kam patřím, za skříň
pro pár přání, pro teplo z dlaní
V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění
jsem sluhou do setmění, co se mění
Jen ať prasknou vzteky, nevděčníci za doteky
mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým
V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko
V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí
V barvách smutné duhy splatím všechny dluhy
jsem účet za dobrodruhy, kůň, co čeká na ostruhy
V domě, kde si zvykám, už i sám sobě vykám
se silou trosečníka už neutíkám
Jen stojím v proudu drzé řeky, pro tu chvíli
a pro útěky
já sním si příběh křehký, napůl sám a napůl.
