PR: Daptam, daptam, dádadádada...
Já po dálnici stovkou jsem se šoural
svou fantastickou Škodou GLS,
dneska žádnej risk a vzpoura,
prostě ani kilák přes, i když jsem
jindy běs a rallye král.
Ty sliby byly krásné jenom chvíli,
pak za pár vteřin poztrácely lesk;
mě předjel trabant, víla v brýlích
řídila ten blesk, já hnal se za ní
než bys dlaní tlesk
Daptam, daptam, dádadádada...
HZ: Co chce ten chasník? Proč se neukázní?
Proč tiskne pořád klakson hlasitý...
Proč lepí se mi na nárazník s autem nemytým
a bliká na mě blinkrem rozbitým...
On možná chce mi vnutit, že jsem píchla,
že odpadnou mi dvířka od pantů
a nebo, běda, v přestrojení strážce volantů
tu stíhá rychlou jízdu trabantů.
PR: Daptam, daptam, dádadádada...
Já nedbal dále bezpečnostních zásad,
já hořel vášní přímo tekutou.
Ta dívka mlčí, chce mě drásat
s tváří nehnutou, tož přidám plyn,
ať skončím pokutou.
HZ: Ten mladý muž je hazardér a šílí,
vždyť neví, že můj vůz je závoďák.
Mám smůlu, byl můj přesný typ
a navíc ještě milý až na to,
že měl zrak jen pro auťák.
PR: Pak dívka šlápla na plyn mírně vzteklá
a trabantík mi zmizel dvoustovkou,
já naštěstí se nedozvěděl,
co mi tenkrát řekla
a tak jsem začal chodit se Žofkou.
Daptam, daptam, dádadádada..