WM: Když tě potrefí láska jak trám,
taková jakou já v hloubi duše mám,
pokoj ti nedá, děj se, co děj,
tak se, mládenče, ožeň a ty, holka, vdej.
Vem si ten závoj, myrtu a po bábě fiží,
ženich si snítku přišpendlí na kabát.
Vem si ten závoj, už se ta chvíle blíží, blíží,
ať zvoní zvon a kapely můžou hrát.
JK: Až budem v radnici před svědky stát,
tak mi snad uvěříš.
JS: Že tě mám rád.
JK: A že v tom lítám.
JS: A nevím, čí jsem.
Muži: Tak si mě, propána, honem už vem.
WM: Vem si ten závoj, myrtu a po bábě fiží,
ženich si snítku přišpendlí na kabát.
Vem si ten závoj, už se ta chvíle blíží, blíží,
ať zvoní zvon a kapely můžou hrát.
HZ: Já, to se ví, už taky dávno vím,
jaká je láska krásná.
Vím, že jsme pár a že tvoříme tím
v milostné básni rým.
WM: Vem si ten závoj, myrtu a po bábě fiží,
ženich si snítku přišpendlí na kabát.
Vem si ten závoj, už se ta chvíle blíží, blíží,
ať zvoní zvon a kapely můžou hrát.
Vem si ten závoj, už se ta chvíle blíží, blíží,
ať zvoní zvon a kapely můžou hrát..
