Jedna píseň, běda,
spát mi nedá,
potkávám ji v snách,
je to ta, co zpíval děda,
o roztockých zahradách.
A tak sbalím tašku, sen i brášku
a s ním krok co krok půjdu
po pěšině hledat
stinné místo do Roztok.
Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.
Jinou odjakživa píseň
zpívá soused Ješina,
nejrovnější svět,
že bývá vedle města Kolína.
Zajdi k Pavlíkovi, ať mi poví,
kudy se tam dát
a pak na tu dálku,
speciálku, pořídím si snad.
Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.
Včelka od svítání plní přání
kytkám podle cest.
Písnička na zazpívání
může vás do světa vést.
A tak sbalte tašky, sny i brášky
a pak s písničkou
choďte kolem Frýdku na vyhlídku
tam tou cestičkou.
Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.
Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.
Ten smí si do trávy sednout a snít.
