Jak se tak s námi točí svět,
jednou, už je to spousta let,
mi řekli: Bude z tebe sklář.
A tak jsem přišel do sklárny,
dělal tam sklo a limpárny
a život měl vlídnou tvář.
Kdo pak z nás tenkrát měl tušení,
že nám čas na drobné promění
každičkou nevinnou malou lež.
A našim láskám též.
Jak se tak s námi točí svět,
tisíckrát cestu jsem si splet,
nežli jsem našel směr a cíl.
Co bylo dřív, už je to tam,
na dobu her jen vzpomínám
a beru z ní svůj skromný díl.
Dnes už mám, to se ví, ponětí,
že i strom dozrává v podletí.
Že i tón zbavený dětských chyb
obvykle znívá líp.
[: Jak se tak s námi točí svět,
říkám si, co jsem stokrát čet,
že čím jsem byl, tím jsem byl rád.
A jen můj mistr bývalý
nad ústím sklářské píšťaly
se tomu možná bude smát. :]
