Našel já jsem železnou rudu, co já s ní chudák dělat budu
Motyku, meč či kyblík třeba, ale já teď potřebuju chleba
Sklidil já jsem obilí snop. K čemu mi bude, i když nejsem snob
Chleba z něj mám, leč v prdel se to béře, já totiž nutně potřebuju dveře
Nasekal jsem si venku dřevo, neboť nejsem úplný střevo
dveře stavím a zjišťuju teď, že jsem blbec zapomněl na zeď
Zeď už stojí, zdá se mi to snad? To není možný, zrovna začlo chcát
Škrábu se na hlavě, jak bych tam měl blechu, no jo, já jsem zapomněl na střechu
Střechu už mám, jsem to ale štramák, kam se hrabe jakejkoliv Bramac
Uvnitř je však tma jako v řiti, pochodeň mi to snad rychle osvítí
Prohrabuju všechny moje truhly, snaha marná! Nemám totiž uhlí.
Do země se vrtat budu musit, tohle se mi už začíná hnusit.
Kutám, leč byl to pitomý podnik, neboť na mě doráží zombík
zdrhám tedy, až mě chytá křeč, letím domů, no tak, kde mám meč?
Už jsem doma, leč když přijdu k oknu, je tam creeper, já se z to zcvoknu
Je to blbý, jsem však chytrý kluk! Takže budu potřebovat luk!
Běda, nemám vlákno od pavouka, z toho tedy nepříjemnost kouká
Běžím tedy, co mi síly stačí, neboť o můj holý život kráčí
Vida, pavouk, tak ho rychle mlátím, pak se domů i s tím vláknem vrátím.
Luk mám, ale čím mám vlastně střílet? No jo, šípy. Začínám už šílet.
Dřevo tu je, mohlo by být hůře, na peří je slepice či kuře,
pazourek, tak to teď bude prda, ukrývá ho totiž země tvrdá.
Slípka mrtvá, oškubu ji rychle, a teď hrabat, nenávidím krychle.
Konečně mám aspoň nějaké zbraně. Kde jsou creepeři? Chci vletět tedy na ně.
Však za zády něco náhle syčí. To je skvělý, tak jsem prostě v háji!
A tak tedy, to bychom měli. Omlouvám se, jestli jsem moc smělý,
na mém těle hoduje teď prase, inu co... narodím se zase.
Za jeden den bylo toho dosti, a tak končím, k mé velké radosti,
ze zpívání už mě bolí tlama. Přiznávám, jsem zkrátka minecraft lama.
