Na kytaru hrála
a zpívala moc krásně,
že prý holky těžší to maj.
Já poslouchal a koukal
a říkal si:
''No jasně, je to krása ještě mi hrej.''
A na lásku jsem myslel
a na podobný věci.
Já v hudbě jako po vodě plul.
A potom mi to došlo
a já jsem zařval:
''Kecy, to co zpíváš pravdy je půl!''
Víš, mužský to taky nemaj lehký,
kříž je občas s holkama žít.
Víš, mužský to vážně nemaj lehký
spíš je to tak, že jsme si kvit.
Pak zvolili jsme bágly
a vyrazili spolu
a táhli spolu hromadu let.
A cejtili se vobčas
na pomocnou školu
jak se s náma obracel svět.
V týhle naší písni,
změnili jsme větu
takže trochu jinak teď zní.
Nehrajeme sami,
šli jsme do duetu
zpívá se mnou a já pak s ní.
A ona zpívá:
''Víš, mužský to vážně nemaj lehký,
kříž je s náma holkama žít.''
A ja na to zase:
''Víš, ale holky ty taky nemaj lehký,
spíš je to tak, že jsme si kvit.''
A teď ten duet.
Víš, nikdo to vlastně nemá lehký.
Víš, asi tak musí to být.
