Alba s touto skladbou:
Poslední dopis,
V kolikátém století,
jsem zemřel jako král?
Kolikrát už kněží nad
mou rakví s křížem stál?
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
Myšlenky mi proudí hlavou,
já se marně ptám,
kdy zrodil jsem se jako chudák,
a kdy jako pán?
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
Jaké tváře a jaká jména,
co mi život vzal,a co mi dal?
V mysli pamět' se mi slévá,
inkarnací bloudím dál.
Ze století do století
má duše proplouvá,
střídá,mění tvar těla
i délku života.
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
S Athénou jsem snídal,
možná s Kleopatrou spal,
na otroky se díval,
jak pod sfingou umíraj.
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
Smíření a pocit křivdy,
dopisy z válek a boží soud,
nedočtené stránky v bibli,
unáší pryč čas řeky proud.
Dál jdu sám,
jsem poutník zmatený,
jen archu snů
snad po sté otvírám.
Dál se ptám,
jsem ze stínů zrozený?
a tebe lásko už možná nepotkám.
asi se to nedovým..?
V krvi vykoupaná děvka,
mocný vladař sám,
tohle všechno to se stalo,
nebo je to klam?
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
Jaká forma,jaká schránka,
kdo mi život dá?
V příštím kole zemřu mladý,
nebo budu stár?
Kolikrát jsem žil? Se ptám.
Smíření a pocit křivdy,
dopisy z válek a boží soud,
nedočtené stránky v bibli,
unáší pryč čas řeky proud.
Dál jdu sám,
jsem poutník zmatený,
jen archu snů
snad po sté otvírám.
Dál se ptám,
jsem ze stínů zrozený?
a tebe lásko už možná nepotkám.
asi se to nedovým..?
