Alba s touto skladbou:
FILI D,
Ruce nad hlavu a nechat mluvit hvězdy za mě,
věřit tomu, že co stane se je 100%tní záměr.
Nechat mraky plout, stejně jako flow mou,
smazat všechny špatný věci, jak ve škole houbou.
Nechat vítr pofukovat, kolem trosek s velkým egem,
procházet se po Sahaře, páč ten život je jen jeden.
Vidět lidi spokojení, potom není problém snění,
pro ty další pokolení, zanechat tu stoprocentní,
planetu na netu, face a v základě raketu ne,
v srdcích lásku, odhodlání, sílu změnit svět man.
Žádnej blbej batman, nahraď bednu světlem,
záleží jen na nás, kolik z toho vezmem.
Chci jen vidět pohodu, nebo podobu pohody,
chci jen otázky pochopit a rozluštit příběhy.
Nechci soudit nikoho a nikdy přesto dělám to,
běhá mi mráz po zádech jak neskutečně jde nám to.
Ničit slovem, kámo sbohem, zapálil jsi oheň,
kolem vlastní osy, kdo si, že soudíš, prosím couvni.
To si říkám často, přesto je to jako zlozvyk,
jsme jak lovci, emocí a živíme se bezmocí.
Druhým vyčteš chybu kterou stopro máš,
on zas vyčte jeho a celý se to posouvá.
Duše duši pomlouva a nikdo z nich dvou necouvá,
a tak vzniká ta blbost, který říkáš pomluva.
Bylo by to krásný zkrotit sílu vody ohně,
hodně věcí pochopit, potom ty budeš lepší člověk.
A potomky vychováš a budeš učit moudru planety,
život, osud, příběh, píšeš právě ty.
Ref.
Příběh, ten pokračuje dál,
píšeš ho ty a píšu já.
A výše chcem mířit ke hvězdám,
ale z výšek je vždy nejdelší pád.
Procházet se po hladině prozkoumat ten čirý svět,
políbit se se svou láskou, vydat se sní na výlet.
Ten pravý let, plavý zhled, učinkuje jako silný jed,
proč chce člověk zabíjet, co ho k tomu nutí man ?
Což pak nebylo a není utrpení až moc tady,
stavy z hlavy, osud nachystaný, malá chvilka slávy,
čeká nás tam na konci a čeká nás tam všechny,
jedno jestlis dělal chyby, nikdo není bez nich.
Proletět se balonem nad vrcholky skal,
na všechno jsi sám, ale to sis vybral.
Takže schovej kapesník, páč nikdo nelituje tě,
je krásně na světě v raketě na měsíc a zase zpět.
Pozorovat hvězdy z okna, nechat vést se jejich mapou,
a tou najít odpovědi obdařený pravdou.
Podat ruku da Vinchimu, uklonit se Lady D,
a říct jim, že jsou vzorem pro lidi, promiň mi omyly.
Podívat se do antiky, pochopit tu krásu knih v nich,
hledat spásu jak mnich, hledat trasu a žít,
život pohody, podobný Bohovy,
možná že byl jak my, tak proč to nedokážem pochopit.
Člověk potřebuje víru k míru k dosažení cílu,
taky sílu, aby mohl postupovat blíž k snu.
Postavit se k činům se styčenou hlavou hore,
říct jim, že to za to stálo a že jsem dobrý člověk.
Že jsem dával radost lidem, vyrovnal se se svým stínem,
našel uvnitř svojí duši a přijmul to s lehkým klidem.
Že jsem našel otázky aniž bych měl odpovědi,
že jsem rozhodl správně v životě a byl jsem zodpovědný.
Ref.
Příběh, ten pokračuje dál,
píšeš ho ty a píšu já.
A výše chcem mířit ke hvězdám,
ale z výšek je vždy nejdelší pád.