Alba s touto skladbou:
Sprint - Kolekce Heleny Vondráčkové 13,
Už motor zase všechnu sílu sbírá,
už z černých jícnů trysek dere se hřímání.
Zvolna svítá.
Já od zábradlí rampy chvíli koukám,
jak v nitru karavely roluješ runwayí
někam k dálkám.
A náhle mě tak napadá,
ta runway tady pořád zůstává.
Zná, jako já, cenu dní,
už v loučení tuší vítání.
Už pilot jistě dostal příkaz vzlétnout,
jen rituální - zlom vaz - od věže řídící
ještě zbývá.
A k tomu už jen dlouhá runway svítí,
svou šňůrou jasných světel barevně zářících
sbohem dává.
A proto mě tak napadá,
ta runway tady pořád zůstává.
Zná, jako já, cenu dní.
Už v loučení tuší vítání.
A proto mě tak napadá,
ta runway tady pořád zůstává.
Zná, jako já, cenu dní.
Už v loučení tuší vítání.
Tak nechá uschnout slzy mělkých louží.
Chce zase vítat stroje k domovu mířící
v plné kráse.
A proto mě tak napadá,
ta runway tady pořád zůstává.
Zná cenu svých vlastních dní,
už v loučení tuší vítání.
Ta runway je jako já,
ta runway tady pořád zůstává.
Zná loučení mnoha dní,
přesto je stále plná doufání.
Už motor zase všechnu sílu sbírá,
už z černých jícnů trysek dere se hřímání.
Zase svítá.
Já od zábradlí rampy chvíli koukám,
jak v nitru karavely roluješ runwayí
někam k dálkám.
Už pilot jistě dostal příkaz vzlétnout,
jen rituální - zlom vaz - od věže řídící
ještě zbývá.
A k tomu už jen dlouhá runway svítí,
svou šňůrou jasných světel barevně zářících
sbohem dává.
