Alba s touto skladbou:
Kapky příběhů,
Prokletí,
Mogul rock IX,
5. hřích,
1. Jsi jako pramen, co se brání,
aby se z něj nedalo pít.
Jsi jako poklad, co mám v dlaních,
přitom nejde uchopit.
Ptám se: Jak se asi máš,
když jinou teď objímáš,
vše jí chceš dát.
Myslíš, že si můžeš odejít,
když to vidíš u jiných.
A myslíš si, že jsem silná,
přitom postrádám tvůj smích.
Ale radši budu lhát
a sama sobě říkat
žes byl se mnou rád.
R: Aaa,
jsi jediný, na co vzpomínám,
když svoje oči otevírám
a ze snu se probírám.
2. Každým dnem a každou nocí
se víc cítím jako dým.
Už tě neslyším v mých krocích
a na zdi chybí jeden stín.
Jenom blázen by si přál,
aby teď v mých botách stál
a byl kde já.
Po zdech píšu jméno tvý
a pro sebe si tiše doufám,
že se nikdo nedozví,
jak si tady potmě zoufám.
Tak to vzdávám
a jdu dál.
R: Aaa,
brána se pomalu zavírá.
postupně síly zas nabírám,
na nový začátek spolíhám.
Kdo to ví, zda se s tím
ještě teď někdy smířím,
když mám na rtech tmu,
ani nevím, kam mířím.
Ale jediný, co vím, je
že si pozor dám.
R: Aaa,
jsi jediný na co vzpomínám,
když svoje oči otevírám
a ze snu se probírám.
Aaa,
brána se pomalu zavírá.
Postupně síly zas nabírám,
na nový začátek spolíhám.
Aaa,
brána se pomalu zavírá,
když svoje oči otevírám,
na nový začátek spolíhám.
