Alba s touto skladbou:
Historky o lásce EP,
Tenhle track je pro Tebe, Klárko!
Vždycky jsem Tě miloval! Miluji Tě!
A vždycky Tě budu milovat!
Nechtěl jsem to takhle, ale dohání mě smutek,
a vlastně trávím všechen čas jen prohlížením fotek,
pořád hlavu skloněnou a na sebe mám zlost,
chápu, žes mě nechala, že mělas mě už dost!
Chápu, že jsem ublížil a zlomil Tvoje srdce,
a že už nikdy nepolíbím Tvoje hebké ruce.
Neuměl jsem Ti dát štěstí, tak si ho teď najdeš sama,
doufám, že už s někým jiným budeš zase šťastná.
Nevím, jestli tohle zvládnu, cítím vážně bolest
a nechci dělat hlouposti, však jedno mi teď pověz.
Pověz mi, zda něco hezké odneseš si s sebou,
když vynecháš ty starosti, co trpěla jsi se mnou?
Co zničily nám vztah, co sakra poslali ho do hrobu,
co z láskyplné pohádky provedli jenom hnilobu,
když měla jsi mě ráda a já dělal jenom chyby,
teď mi Tvoje srdce, lásko, doopravdy chybí!
Odešla jsi pryč a já teď trpím ze svý hlouposti
a nejradši bych teďka řešil celkem jiný starosti.
Řešil bych, čím potěším Tě zítra ráno k snídani
a ne, jak teď, když svírám v ruce jenom papír popsaný.
Cítím, jak mi puká srdce, když usínám bez Tebe
a snažím se zas postavit a žít zas jen sám za sebe,
snažím se jít životem dál, však bolest je moc silná
a cítím, že nám naše svíce asi vážně zhasíná!
Kdybych to mohl vrátit, tak mi věř, že bych to sakra vrátil!
Vrátil bych všechno do bodu, kdy jsi mi doopravdy věřila!
Všechno bych Ti dal takové, jaké jsi chtěla! Všechno!
Nikdy bych Ti nesliboval nic, co bych nedokázal splnit!
Doufám, že Ti mě tenhle track nebude připomínat!
Už nechci, aby ses kvůli mě trápila! Klárko!
Teď už čtu si jenom smsky a mám různý představy
a chci Tě vážně zpátky, pořád mám Tě uvnitř hlavy!
Když chválil jsem Tvou výjimečnost, tak myslel jsem to vážně
a s nikým jiným nebylo mi nikdy tolik krásně.
Stala jsi se pro mě drogou, kterou nelze vysadit
a štve mě, že už nemám možnost všechno zcela napravit!
Nezbývá než rozloučit se, čas ukáže cestu
a třeba Tě zas obejmu, až zkřížíme si cestu!
Odešla jsi pryč a já teď trpím ze svý hlouposti
a nejradši bych teďka řešil celkem jiný starosti.
Řešil bych, čím potěším Tě zítra ráno k snídani
a ne, jak teď, když svírám v ruce jenom papír popsaný.
Cítím, jak mi puká srdce, když usínám bez Tebe
a snažím se zas postavit a žít zas jen sám za sebe,
snažím se jít životem dál, však bolest je moc silná
a cítím, že nám naše svíce asi vážně zhasíná!
