Alba s touto skladbou:
Historky o lásce EP,
Zapínám si pás a startuju, odjíždím pryč,
nenašel jsem odvahu do očí Ti to říct.
Mám před sebou dlouhou cestu, kterou předem neznám,
tenkrát jsem si myslel, že se Tebe jentak nevzdám.
Víš, já vlastně nevím, proč to teďka takhle dělám,
ale asi je mi líp, když rozhod jsem se zůstat sám.
Vím, že je to nefér, že se ráno vzbudíš sama,
ale až mě zase potkáš, třeba budeš dávno vdaná.
Kapky deště dopadaj na čelní okno auta,
jedu nočním městem, venku není ani noha.
V dálce svítí pumpa, kde jsem prvně Tobě platil,
když jsem před pár lety v tomhle městě předchozí vztah ztratil.
Tenkrát také pršelo a pozval jsem Tě k sobě
a neodmítlas, tohle vím, že toužil jsem být v Tobě!
Nepřišla jsi vícekrát na tu čerpací stanici
a od té doby každou noc trávilas se mnou v ložnici.
Dlouho nám to klapalo a vypadalas šťastná.
Vím, že jsi mě milovala, bylas moje holka.
Nikdy jsem Ti neublížil, vždycky bylas věrná
a já opětoval lásku, prostě láskyplná dvojka.
Nemohl jsem zůstat, nejsem totiž partner pro život
a ani se mě neptej, co tím sakra vlastně myslím.
Vím, že jsem se dneska v noci zachoval jak idiot,
však nikdy jsem Ti nepřiznal, co dlouho v sobě nosím!
Lásko, prosím Tě promiň, nemohl jsem, nezlob se!
Vím, že to pochopíš, vím, že mě chápeš, tak, jako jsi mě chápala dosud!
Miluji Tě!
A tak opouštím to město, ve kterém jsem něco zažil.
Nikdy bych to neudělal, kdybych měl tu šanci.
Pod polštářem najdeš vzkaz, který jsem Ti tam vložil,
probudíš se stejně krásná, jenom v očích slzy.
Musel jsem Tě opustit, zůstaneš tady sama,
dávno měl jsem Ti to říct, teď trochu cítím lítost.
Nikdy na mě nečekej, s někým jiným buď šťastná,
za pár let bych odešel, nezasloužíš tu krutost.
Už jsem příliš daleko na to, abych se vrátil
a já stejně ani nemůžu, když osud to tak chtěl.
Je mi líto, že jsem Tvojí věrnou bytost zradil,
ale zůstanu už sám, než najdu ten poslední směr.
Zatímco Ty spíš, tak já už dávno nejsem u Tebe
a možná máš teď hezké sny, co ráno budeš chtít mi říct.
Promiň, lásko, není po Tvém, v tomhle myslím na sebe,
já v tomhle vzkazu jednu věc Ti ještě musím říct!
Nechal jsem Ti peníze a můžeš si nechat i byt,
já vážně musím jít, lásko, já vážně musím odejít.
Prostě jsem dost nemocný a nevydržím dlouho
a Ty ještě jsi dost mladá na to, stát se jentak vdovou!
Najdi novou lásku, pro mě navždy zůstaneš my Ty!
Založ vlastní rodinu, chtěj nejkrásnější šaty.
Těch fotek pár vystav si, ať mou vzpomínku máš,
a už přestaň brečet, lásko, promiň za ten vzkaz!
