1. den
Ráno se mi to poprvé stalo! Napřed jsem se vzbudil celý vzpružený jako když dělám sedylehy a pak jsem dostal nějákou křeč a celým sem se… až se stydím! Je to odporné!… tak ulepený sem nebyl ani od cukrové vaty… měl sem to všude! Chtěl jsem to utřít, ale celé to napěnilo a je to jak krém a ne jak voda jak říkal weron, beztak jenom machruje, do koupelny jsem šel ztuhlý jak mumie. Byl sem tam asi dlouho, bo na mě matka bochala, že su tam dlouho a co tam dělám, asi jí to řeknu, ne?! Řekl jsem jí, že je mi blbě a že nemožu do školy. Ona mi jenom řekla, že se vymlouvám a valim, no nevim co tím myslela… sama je blbá a svádí to na ostatní. Ve škole sem byl marný. Weron machroval, že prej si to dělá sam a mysli u toho na matikářku. Už vím že machruje, jak by si někdo takovou odprnou věc mohl dělat sam a ještě dobrovolně a ještě u toho na někoho myslet. Je to jasná blbost. Odpoledne mi bylo tak trápně, že sem ani nešel na trénink. Za chvilu du spat a mám trochu strach co bude. Na pyžamu mam tvrdé fleky a když se otočím na bok, tak to škrabe.
2. den
Ráno bylo v pohodě, akorat se mi trochu drolilo pyžamo. Inak nic moc. Ani to co včera a to je dobře, páč nejsu žádné prase. Hned první hodinu jsme měli matiku a tak sem se díval na werona co muže vidět na te matikařce. Je stara asi dvacetosm, nosí bryle a prý nenosi podprdu. Weron je z ní úplně hotovy. Vubec se nemuže soustředit a furt má obě ruce pod lavicí. Asi tam má knížku nebo co. Musim se zeptat sli to neni ten Foglar co mi ho už rok dluži. Ted je večer a matka si dom přitahla nějakého kolegu z prace. Už dvě hodiny tam sedí po tmě a piští jak veverky. Esli je to to, co říkal weron, tak je fakt úplně ujetá. Je jednáct hodin, půjdu spat, ale nevim sli usnu. Furt musim myslet na písemku z matiky.
3. den
Doprdele! Sem uplné prase! Zase se mi to stalo! To pyžamo rači spalim! Naštěstí matka říkala že je nějaká unavená a že si vzala volno a tak se mi ani netlačila do kopelny… A byla vůbec nějaká divná. Furt se usmivala. Hladila mě. a… a… celý den byl pak na hovno. V matice sem to úplně zkonil, nemohl sem se soustředit a měl sem uplně sprosté představy. Fakt! Ona asi fakt nenosi podprsenku a je mi trapně. V biloze sme probirali pyžmo a mi už je jasné jak vzniklo slovo pyžamo. Šel sem domů jak kdysme prohráli mistrák. Doma to bylo ještě horší. Matka celý den protelefonovala s tim uchylem co jí včer mučil a prý mam jet s nima v sobotu na chatu. Také kiky! Nejsem debil a beztak už nemám žadne čisté pyžamo. Furt s ním ještě mluví, sem zvědavý jak to zaplatí. Esli mi to vezme ze svašinek tak ju bonznu babce. Du spat, pro jistotu si beru kapesnik.
4. den
To byl den! Uplně super! Rano sem zistil že se to da ovladat. Zdalo se mi o matikařce, že je naha a rozdava papíry na pisemku. Bylo to!… anih to nedokažu popsat… stačil sem si akorát stahnout to tvrde pyžamo a vyšlo to přesně tam, jak sem si dal kapesnik. Do kopelny sem šel v klidu a kapesnik sem dal do kelimku od Danone. Zakryl sem ho vičkem a dal sem ho do sáčku v koši. Matka je úplně blbá, ještě mě pochvalila že du se smetím. Ve škole sem všechno řekl weronovi. Řikal že nikdy nemarchuje a prý ať to zkusim sám, rukou, bude pry to ešče lepči. Dotáhl do školy fotky co šlohnul tatovi a to je síla! Cele odpoledne sme si je v dolině prohližeil a uplně sem zapomněl na trénink. Neva. Matce sem řekl že mi je blbě ne a že jdu spat. Řikala že tady neva, a rano nemusim do školy, dyš už je to tento tyden podruhe. TO TAK! JE ÚPLNĚ BLBÁ! NE?! Je půl osme, mam dva kapesniky. Zhasinam.
5. den
Nikdy bych nevěřil, že to muže byt take fajné. Šlo mi to samo uplně od sebe. Třikrat, pak dvakrat. Fakt sem si představoval matikařku. Vypadala jak ty ženské z fotek. Ve škole sme si sedli s weronem a furt sme si vykladali co bysme s ni mi dva dělali a weron je nejlepší kamoš co sem kdy měl lepší než Bárek od babky. Řikal že v ponděli donese zrcatko a nauči mě s nim take figle, ne? Fakt už se těšim. Odpoledne sme s matku balil na tu chatu. Matka nadavala že musi prat kapesníky, protože pry už nejsou žadne čiste a seřvala mě, proč sem snědl všechny Danone. Ale to nevadi, protože du za chvili spat. A na ten vylet se docela těšim. Ten kolega ma dceru starou jak ja, nosi bryle a douči mě matiku. Prej si budem rozumět. Rano si musim přibalit kapesniky a Dannone. Dobrou.
Dejv OVA/ZL
