Alba s touto skladbou:
Hymny šedé síly,
(úvodní recitace)
Rypadlo je velké.
Rypadlo je věčné.
Jeho hlava je jako mastný černý brouk
prokousávající si chodbu přezrálou višní,
která se ukáže být tvojí součástí.
Rypadlo si zachová svoji kovovost,
ač ty změníš víru třeba stokrát.
Dědek plísní živený, starý a hospodárný
Vypráví svým druhům o cestě do záměstí:
Na planině věčné hnědi spatřil krásné stvoření
Kypřilo tam starou špínu ocelovým pařátem
Všude kolem pobíhali lidé hrůzou moření
Jak maso tak hlína jely na běžícím pásu ven
Omámený dědek hladěl na tu práci celé dny
Uslyšel jak bytost zpívá lidem nápěv posměšný
Vaše těla - sádrokarton pogumovaný
Vaši bozi - sypká hlína lejnem potřená
Vaše touhy - nakažené jedem slunečním
Vaše cesta - do mých čelistí namířená
Tak velké - tak věčné - průmyslové velkorypadlo
Dědek z kapes vytahoje hrsti prachu rezivého
Rozdává svým druhům cítí se být prorokem
Rypadlo toť drtič lidí bohů co z nich vybují
Jeho hrany procházejí skrz hlínu a zkrz kosti
Rypadlo je zrádné k těm kteří mu věrnost slibují
Tím je udržuje v potemnělé bdělosti
Rozedranou rukou dědek kreslí tajné znamení
Než ho zánět krve skolí naposled mu v uších zní
Moje tělo - neochvějně celokovové
Nemám bohů - ctím jen sebe a svůj vlastní stín
Nemám touhy - mám podrobný pracovní postup
Pracovní postup - navždy mísit špínu rez a krev