Času most si písně vzal, co mi za ně vlastně dal,
jen desek pár, už je je stejně všechny rozbil.
Žluté fotky, zlatý prach, přízeň, tréma, úspěch, strach,
snad nechám vám svou stopu, kterou déšť by nesmyl.
Zpátky šátkům zamávám, vlakům, ránům, vzpomínkám
a starým známým místům na něž čas už nezbyl.
Zpátky šátkům zamávám, lodím, nocím, snům i vám,
já čekám dál na chvíli kterou déšť by nesmyl.
Zamykám tě v trávě, spíš, nic se o mně nedovíš,
nejsi první, které zítra řeknu: omyl.
Pár chatrných vyznání, ticho, prášky pro spaní,
já čekám dál na slzy, které déšť by nesmyl.
Zpátky šátkům zamávám, vlakům, ránům, vzpomínkám
a starým známým místům na něž čas už nezbyl.
Zpátky šátkům zamávám, lodím, nocím, snům i vám,
já čekám dál na chvíli kterou déšť by nesmyl.
Zamykám tě v trávě, spíš, nic se o mně nedovíš,
nejsi první, které zítra řeknu: omyl.
Pár chatrných vyznání, ticho, prášky pro spaní,
já čekám dál na slzy, které déšť by nesmyl.
Zpátky šátkům zamávám, vlakům, ránům, vzpomínkám
a starým známým místům, na než čas už nezbyl.
To nic, to jsem jenom hrál, zhasni scénu, rozsviť sál,
já čekám dál na příběh, který déšť by nesmyl
já čekám dál na příběh, který déšť by nesmyl
