2dbb
Bydlel na konci vesnice, kluk jako ty, stejný, stejný krk, stejné rameno, stejné nohy, a taky kamarád, jak už hoši dospělí mívají, na život a na smrt, z vedlejšího baráčku Lojzík od rybníčka. Spolu chytali čolky, spolu sežrali strašlivě prvního psa a spolu zulíbali holky až kromě ???. A všechno jejich kamarádství se zdálo být čisté až do té chvíle, než zastavil jednoho odpoledne autobus na návsi a vystopila z něj krásná podučitelka Pyzducha. Do srdcí obou hochů vstoupila láska a pocítili že nad jejich kamarádstvím se vznáší černý mrak. Přesto se rozhodli ztvrdit přísahou své přátelství, aby je nemohlo nic ohrozit a rozťali jednou zápěstí a spojili krví tento slib. Přesto však Petr, Petr tušil, že se něco vkrádá do jeho pánevního ústrojí a naposledy si zpíval.
Kunratice malá ves, ukrad bábě bundu pes. Bába křičí, naříká, že pes s bundou utíká.
K dramatickému vývoji došlo jednoho pozdního odpoledne, kdy v místní sokolovně hrála pokleslá zábavová skupina. Oba chlapci se tam odešli pobavit po práci a po perném pracovním týdnu a rozhodli se, že spolu se podívají na tančící páry, aby viděli jak to chodí mezi chlapci a dívkami, když oni sami mají jenom svůj chlapeckochlapecký vztah. Petr se trochu zdržel při dojení malých selat v místním kravíně, a když přišel přes mlhu jindřichohradecké lihoviny viděl, jak jeho nejoblíbenější přítel vytáčí sólo s dívkou Pyzduchou, a jak se tisknou k sobě a přes fialové oblečky elpo stéká červená limonáda pomocimo až do jejich botiček a divě to čvachtá. Prázdný panák ukončil velice rychle tento zrádceplný vztah, který přichystal svému příteli dementní Lojzík z dolní chalupy, ano ten jehož vrata byla pobita ropuchami a čolky. Znáte jak to končívá. Dobrovolné hasičstvo, sbor, všechno se hroutí, všechno se padá a ještě naposledy se ozývá ze zamřížovaného okénka antonu zběsilý skřek.
Kunratice malá ves, ukrad bábě bundu pes. Bába křičí, naříká, že pes s bundou utíká.
Dohra celého případu byla jednoduchá a strašlivá. Soud který zasedal byl velký, silný, mocný, spravedlivý, všestraný a naprosto nestraný, a tak jednoho rána, když slunce zrovna nevyšlo a bylo hrozně mlhavo a sychravo vyvedli na pankrácký dvoreček, kde se ohýbalo několik starých sekvojí smutně k zemi, Jeníka na čerstvě ohoblovaná prkna a říkali mu Jeníku, on je opravil ne, jmenuji se Petr, abyste se nepletli a navlékli mu na krk konopnou oprátku, která měla skončit jeho život. Jak se díval přes střípky, kde vůbec neligotalo a nemigotalo sluníčko, protože bylo pod mrakem naposledy si vzpomněl na svého přítele i na Pyzduchu a než se zhoupl naposledy zpíval:
Kunratice malá ves, ukrad bábě bundu pes. Bába křičí, naříká, že pes s bundou utíká.
