Alba s touto skladbou:
Proměnamě,
Vzpomeň, jak's s očima dítěte
hleděl na letící ptáky,
jak krásné bylo být na světě
s vědomím, že umíš to taky.
Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo Tě strachem, že pády bolí.
Zastav se, čas nikam nespěchá,
jen rozum nutí ho k běhu.
Věř však ty, synu člověka,
žes nedílná součást příběhu.
Ty jsi já, jako já tebou jsem,
společná je nám planeta Zem.
Ref.
Ničeho nelituj,
život, co máš, je tvůj,
žij a měj rád, co je.
Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
Cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen,
přes všechny pochyby život je krásný,
jsi napojen
a svět je tvá továrna na sny.
Nebe až najde jas ve vodní hladině,
až Měsíc opře se o břeh
a padne hvězda, zkus si přát jediné,
to, aby dopadla dobře.
Ztiš se a poprvé k sobě se obrať,
bez zbraní a krve porazíš obra.
Obra, co založil Duhy stín,
když před léty zotročil Zem,
když člověka bůhvíproč znejistil
v otázce, kdo vlastně jsem.
Poznej, že být je jednoduché.
Ucítíš klid, že vše jedno je duchem.
Ref.
Ničeho nelituj,
Život, co máš, je tvůj,
žij a měj rád, co je.
Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
Cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen.
Přes všechny pochyby život je krásný,
jsi napojen
a svět je Tvá továrna na sny.
