Alba s touto skladbou:
Cesta do záhu(d)by,
Cesta do záhu(d)by,
Z lidí se stávaj dospělý,
protože není dost pochopení.
A měním se taky já,tou dobou s ní..
Pod muší křídla se schovává..
Vždycky když tuší, že prší na duši.
Z nadzemských výšek mi zamává a srdce buší..
Je květina ,a jediná, co věří,
že zvěři dá se věřit.
Že na trnitým keři dá se spát..
Uprostřed nebe je díra a právě víra v ní ji otevírá
Poslům z cizích světů jak střelám kulometu
PODLÉHÁM TI...PODLÉHÁM TI...PODLÉHÁM TI...
a Ty , jsi Ta láhev nedopitá, skrytá áá, v krytu Trilobita
Na hrotu pera mám větu, která, zůstane do večera nevyřčena,
jinak ztrácím cenu…
Nechci být autorem frází, jak voda z prolomených hrází
UNÁŠÍŠ MĚ...UNÁŠÍŠ MĚ...UNÁŠÍŠ MĚ...
2x Na tisíc malejch kousků rozložím si svět, a pak zas poskládám..
No a ty budeš zpět ,a já budu moudřejší a ty šťastnější ,jen mi věř…
