Alba s touto skladbou:
Cesta do záhu(d)by,
Cesta do záhu(d)by,
Tu noc jen stěží každý z nás usínal,
jakoby Bůh tou bouří varoval.
,,Vy hloupí lidé, ve zbrani není mír,
pro svého krále i já život položil."
Z lesů se ženou cizí jezdci na koních
a v očích jen kapky hrůzy,
,,tady vražda není hřích!"
Hned první z výstřelů mi srdce umlčel.
Už nevrátím se domů, můj čas nadešel.
Neplakej pro mě, moje krásná Marion,
až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon.
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou
všechna ta slova, co jak oheň zaplanou.
Posledním výstřelem se kdysi živá louka rozplakala tichým pláčem
a mlčky objímala těla padlých i vítězů, jichž není,
neb válku nelze vyhrát, platí-li se životem.
A všechny ty krásné Marion, jež zpráva o naší smrti zasáhla k ránu, upřely tázavý pohled k nebi
a v tu chvíli... vyšlo slunce.
Neplakej pro mě, moje krásná Marion,
až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon.
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou
všechna ta slova, co jak oheň zaplanou.
