Alba s touto skladbou:
Sopka ,
Neurobeat,
Proti sobě,
Marie Rottrová Všechno nejlepší,
Marie Rottrová To mám tak ráda,
12x,
Odpočívej v pokoji,
Klasika,
Neurobeat,
Sopka,
Z oblohy snést modré by bylo málo
Emoce plést do srdcí zmatených
Jsem připraven na to co by se zdálo
Jsem uchvácen duší v dlaních mých
Já vím Je to už příliš dlouho
až jsem zapomněl citů mnoho
Zavřu oči a vidím tvou tvář jak mi jemně šeptá
Tvůj dech a hlas je pak něžné pohlazení
Nebudu moct odpovědět až se mě štěstí zeptá
jaké že mě to čeká probuzení
Potřebuji vzpomínku v které by se uchoval
věčný oheň plamínků v čase navždy zamrzlém
Měl bych úsměv tvůj v srdci uzamčeném
a pohled očí svůj se už nikdy neschoval
Nejdřív musím nabrat dech do mých úst
k řeči tvého jména a význam nechat růst
Zavřu oči a vidím tvou tvář jak mi jemně šeptá
Tvůj dech a hlas je pak něžné pohlazení
Nebudu moct odpovědět až se mě štěstí zeptá
jaké že mě to čeká probuzení
Žehnám den kdy jsem tě potkal
Vesmír tě ke mně seslal
Nevím proč se tak stalo
Asi tak bylo předurčeno
Zavřu oči a vidím tvou tvář jak mi jemně šeptá
Tvůj dech a hlas je pak něžné pohlazení
Nebudu moct odpovědět až se mě štěstí zeptá
jaké že mě to čeká probuzení
Zavřu oči a vidím tvou tvář jak mi jemně šeptá
Tvůj dech a hlas je pak něžné pohlazení
Nebudu moct odpovědět až se mě štěstí zeptá
jaké že mě to čeká probuzení
