Na léta klukovský si často vzpomínám
na první skautskej slib na jeho krásný slova
a v duchu s bráchou zas pod stanem usínám
skončil den v táboře a do tmy houká sova
Novej rok přines mráz a únor v srdcích led
zlej vítr zafoukal ve stepi od východu
sebral nám naději né nebude to med
stát za svým názorem a nejít do průvodu
Lilie skautská ohněm kalená
máme ji v sobě v nás nikdy nezvadne
dej bůh ať hvězda krví zbarvená
už jednou, provždy zapadne
Poslední prázdniny bratr řek akorát
skautskému slibu my zůstanem věrný
za to nám na podzim přišili na kabát
vojenský vejložky jak saze černý
Když jsme pak po vojně svobodni chtěli být
zbylo nám jediné přejít hraniční čáru
novýho bobříka odvahy ulovit
pod stanem usínat a hrávat na kytaru
Lilie skautská ohněm kalená
máme ji v sobě v nás nikdy nezvadne
dej bůh ať hvězda krví zbarvená
už jednou, provždy zapadne
Vidím tu krutou noc vidím vše jako dnes
plazím se po zemi kolem nás ostnatej drát
zableskly výstřely po krku skočil pes
tys brácho odešel do věčnejch lovišť spát
To už mi nebylo bráško můj do tance
ani jsem nemoh' ti naposled zamávat
na rukách pouta a k tomu kopance
před sebou uran na osm let dolovat
Lilie skautská ohněm kalená
máme ji v sobě v nás nikdy nezvadne
dej bůh ať hvězda krví zbarvená
už jednou, provždy zapadne
Lilie skautská ohněm kalená
máme ji v sobě v nás nikdy nezvadne
dej bůh ať hvězda krví zbarvená
už jednou, provždy zapadne
Lilie skautská ohněm kalená
máme ji v sobě v nás nikdy.....
