Vím, že ´ste tam a vim, že slyšíte
Hlas velvyslance nicoty, spíte
Ale to, co kontroluje všechny vaše životy
Nespí nikdy, jak se den střídá s nocí
Výhled pod domy chutná tak trpce
Vidíš-li pod sebou
naprogramovaný mravence
Kráčející v řadě, z tramvaje do budovy
Kde se black-jet hraje
až do naprostý chudoby
Zdá se, že nezvládám svojí roli tak,
Abych Bohy Hněvu dostatečně uspokojil
Tyhle data ´sou tak osobní, že jejich význam
Se ztrácí v mizině
mojich chladnejch depresí
Leje a déšť sračky zahnal do úkrytu
A z ulice je pustina zdorující životu
Co mám říkat, když je všechno kolem mě
Tak cizí, tak strašně moc cizí
Jak tam tak stojej a čekaj,
až hněv nebes přejde
Vidím všude samotu, takhle to dál nepude
Nemoc se šíří jako svrab války Světový
Black-Jack se dere až na poslední drobný
Hrajou, hrajou, strkaj tak dlouho pracky
Do pekelných pecí, až nakonec shoří
Nikdo hněv osvícených neuhasí
Velvyslanec nicoty s nicotou nesouhlasí.
Nebesa útočej kroupama na lidi,
Utíkej, dokud čas nezastaví hodiny
Nekoukej nad střechy, až budeš u oken
Až prohraješ svojí smlouvu s životem.
REF:
Black-Jet je hra, ale ten, kdo je vítězem
Není vázán osudem a zůstává nepokořen
Hrajou, hrajou, ale prohrávají
Tihle lidi, co ze střechy nadhledem vidím.x2
Vlaječky z papíru voda deformuje
Slabej tohle nepřežije, slabí vidím všude
Co mám si myslet, když všechno na Zemi
Je mi tak cizí, je to plný nicoty
Bouře za hodinu přejde a mravenci
Polezou po stejný dráze jako před tim
Naprogramovaně a naprosto přesně
Kéž by nikdy nehráli s osudem Black-Jet
Lezu lezu po střechách, vím, že skrze to,
Co jsem uviděl zezhora,
spolčuju se s nicotou
To, že tohle nechci, to nikoho nezajímá
Ale proč by taky mělo? Kdo si toho všímá?
Varuju je, stejně jako mnozí přede mnou
Nehrajte karty se lží a její první královnou
Black-Jet je hra, kterou nevyhraje nikdy
Nikdo jinej, než nikdo, a vy prohráváte život.
Místo toho poznáváte pomalou smrt
Velmi pomalou smrt, tu nejpomalejší smrt.
Já přicházím z nicoty v polovině zápasu
A zrazuju prázdnotu, tim že tohle repuju…x2
