EmiNáš tatíček nebožtíček ledacos vědel,
Eminám ubohým
D/Fcikáňatům nic nepovědel.
HUměl
Emipít,
Huměl
Emihrát,
Ami6měkce
F#7dělat,
Htvr
F#
2c18
dě
Hspát,
Emiza
Cpět
C/Hprstů
Amipěk
Ami6né
Emi/Hvěci
Hkupo
Emivat, hoj,
H, Emi, H, Emi, Ami6, F#7, H, F#, H7Náš tatíček nebožtíček o nás málo dbal:
Měl podivnou píšťaqličku, nám ji nenechal;
kde však jej uctili, dobře mu zaplatili,
div divoucí na své oči spatřili.
Z kapsy vyndal píšťaličku, oheň rozdělal,
jak zapískal, všecky šváby z domů vyvolal.
Musil šváb ze vrátek, napřed nebo nazpátek,
Potom dostal červeňoučký kabátek.
Jak zapískal na píšťalku po vsi po městě,
hned za ním německé myši byly na cestě:
Musely vandrovat, podle něho tancovat,
S hráze chutě do rybníka hopovat.
Ach, taíčku nebožtíčku, kam jsi rozum dal!
Kdybys nám byl píšťaličku aspoň odkázal!
Máme teď nouzi třít, mohli jsme se dobře mít,
V Čechách tak i na Moravě pansky žít.