Když v zámku se dívenka roztomilá narodí,
všemi hýčkaný květ.
Ať k vojně či k práci se moc jak se zdá nehodí,
má však u nohou svět.
Tak nejdřív s ní flirtuje kdejaký fláma,
pak s dívenky náhle je odkvetlá dáma.
Z té bába co ďábel sám nad ní už zlámal hůl,
hříchů.
Zkrátka než kýchne tak zbývá na mládí a žár,
jen vzpomínek pár.
Víří tmou, vzpomínek pápěří,
člověk rád uvěří(člověk uvěří),
když lžou(člověk uvěří rád).
Víří tmou, každý z nás,
ukrývá na krásná léta bláznivá(každý ukrývá tu svou).
Tu svou.
Když pán se a dívenka přitažlivá setkají,
jiskra přeskočí hned.
Pár týdnů pak slůvka si lichotivá šeptají,
týdnů sladkých jak med.
Pak lásky se střídají v závratné škále,
od lorda po básníka v děravé šále.
Jen lůžko je stejné,
a tak to jse stále dál(málem).
Až příde ta chvíle,
kdy zbývá na mládí a žár,
jen vzpomínek pár.
Víří tmou(jiskra přeskočí hned),
vzpomínek pápěří(dívky sladké jak med),
člověk rád uvěří(člověk uvěří),
když lžou(člověk uvěří rád).
Víří tmou(lásky střídají se hned stále dál),
každý z nás(každý z nás stále dál),
na krásná léta bláznivá(léta bláznivá).
(Každý ukrývá tu svou),Tu svou.
Už zbývá vzpomínek pár,
jen vzpomínek pár.
