Alba s touto skladbou:
Zvoník od Matky Boží,
Ráno má Paříž a budí jí zpěv,
Zvony zní, to zpívá chrám.
Pak jdou chytat ryby a jdou péci chléb,
K tomu zas jim zpívá chrám.
Zvony velké jsou jak hromy v bouři
A ty malé jsou něžné jak žalm.
Kdo zná je, ten tuší, že město svou duši v nich má
A zpívá, zpívá chrám.
Slyšíte je? Nádhera, co?!
Je v nich tolik barev, tolik roztodivných zvuků.
Ale nemyslete si, že ty zvony tak znějí samy od sebe.
Vážně ne?
Ne, ty hlupáčku.
Tam nahoře vysoko, převysoko v temné zvonici žije tajemný zvoník.
Co je to za bytost?
Co?
Kdo je to?
Kdo?
Proč žije tam nahoře ?
Proč?
Ticho!
Já, Clopin, ti to řeknu.
Uslyšíš příběh, příběh člověka a zrůdy.
Vládla tu noc, když náš příběh se stal
Přístav skryl se díky tmám.
Tak buď už potichu!
Uslyší nás!
Tiše, maličký.
Pár snědých hochů jak stín plulo tam,
Tiše v bázni díky tmám
Za převoz do Paříže 4 zlaté.
A past byla tam, padli do ní.
Přišla hrůza, to ďábel byl sám
A měl stisk neoblomný a sílu jak zvony, co zní,
Soudce Claud Frollo
Když zpívá, zpívá chrám.
Soudce Frollo toužil čistit svět od hříšných vin
Viděl zločin, zlo a soudil hned, jen ne svůj čin.
Odveďte tu cikánskou pakáž do soudního paláce!
Hej ty! Co to tam schováváš?
Určitě kradené věci. Všechno jí seberte.
Utekla!
Schovejte nás, prosím, schovejte nás!
Dítě? Ach, netvor!
Stát!
Vykřikl arcijáhen.
Je to ďábelské stvoření.
Pošlu ho zpátky do pekel, kam patří
Dívej se, krví jsi zem potřísnil přímo tam,
Kde Bůh má chrám
Jsem bez viny. Utekla, tak jsem ji honil.
K dávným svým vinám jsi dal další díl
Přímo tam, kde Bůh má chrám.
Mé svědomí je čisté.
Můžeš lhát sobě i těm svým sluhům,
Můžeš smát se i svým výčitkám.
Můžeš skrýt se kam chceš,
Stejně neunikneš pohledům, kterými dál tě stíhá chrám
Frollo celý život znal jen moc a sílu svou.
Náhle se o duši bál, tu svou nesmrtelnou.
Co si počnu?
Vychováš to dítě jako by bylo tvoje.
Co? Uvázat si na krk tuhle zrůdu?
Tak dobře, ale necháte ho žít s vámi v chrámu
Žít v chrám? Kde?
Kde chcete
Když ho nikdo nespatří a dokážu ho skrýt.
Třeba ve zvonici.
A kdo ví, cesty Páně jsou nevyzpytatelné.
Divná děsná nestvůra mi může platná být.
Tak zkus tu žít.
Frollo dal dítěti velice kruté jméno,
Jméno znamenající znetvořený.
Quasimodo.
Znám hádanku jednu a dávám ji vám o tom
Zpívá Notre Dame.
Kdo je ta zrůda, kdo člověk se ptám!
O tom zpívá, zpívá, zpívá, zpívá, dál nám zpívá chrám.
