1. Bř
Géťa a C
Emiyrda byli z t
Amiéže Lh
D7oty
G,
dvě světla v n
Emiaší kasár
Censké bíd
Gě,
zn
Emiali hrát na všechno, n
Ceznali n
G
30bb
oty,
říkali:"S
Emiynku, c
Amiivil př
D7ijd
Ge,
/:
Ca my ťa zv
Geme na mlad
Dé." :/
®: T
Dakov
Amié vín
Emio pij
Dí vladař
Amii v Ut
Emiopii
Dan
Amiebo princezn
Emiy z Pan
Genských ostrov
Dů,
v měsíčn
Amié noc
Emii bled
Dé k nám svat
Amiý Mart
Emiin jed
De,
kd
Amiyž cinkneš skl
Emienkou, kůň ztr
Gatí podkov
Du.
Přijel jsem večer těsně před Martinem,
po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
a já byl šťastný, že jsme spolu,
/: no a s tím jejich pokladem. :/
®:
A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
pan farář někde od Svatého Jana,
nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
zvláště ty táhlé zpíval s náma,
/: první tři litry po tónem. :/
Řekli, že musím počkat do půlnoci,
až na Martina sklenky cinknout mohou,
"zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
kázal pan farář vratkých nohou
/: a rozmazaných obrysů. :/
®:
V paměti díry prostřílené broky,
kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
ten, který vešel, zvednul sklenku,
/: Martin si s námi připíjí. :/
®: