Z t
Deplých peřin vst
Aadd9ává, v
Dypráv
Aadd9í mi dnešní s
Den, co ji vyděs
Aadd9, Dil,
př
Hmies hlavu st
Eáhne ve dveřích k
Aadd9ošili,
Dzavln
Hmi
1f65
í se jak rákosí, možná j
C#mieště přijde na chvíli,
bude n
Aadd9ádherný letní d
Den, si povíd
Aadd9, Dám,
bude n
Aadd9ádherný letní d
Den, si povíd
Aadd9, Dám.
Z konvice se kouří, dětem naléváme čaj k snídani,
na bílou zeď slunce obkreslí bábovku,
děti ji chytají do dlaní, řehtají se svému úlovku,
někam pojedem dneska ven, si povídám,
někam pojedem dneska ven, si povídám, á ...
®: To chc
Dmieme jenom
Dmi7utlumit p
Dmi6ocit p
Dmi7ádu do vod
Aadd9y,
ve v
Dmiěčném hledán
Dmi7í, jak ž
Dmi6ít, ve chv
Dmi7ílích pohod
Aadd9y,
f
Dmiotografi
Dmi7e př
Dmi6íjemných
Dmi7okamžik
Aadd9ů
v
Dmiyvoláv
Dmi7ám v
Dmi6 k
Dmi7outě pamět
Aadd9i,
jenže život z těch pohledn
Dic vždycky ulet
Aadd9í.
*: Ještě se n
Hmiám zatím nestalo nic, ještě se n
C#miám zatím nestalo nic,
zatím se n
Aadd9ám ještě nestalo n
Dic, ještě se n
Aadd9ám zatím nestalo n
Dic,
jen do ok
E4susen trochu p
Eadá st
Aadd9ín.
Do ulice koukám, dole lidi na sebe řvou jak šílení,
záclony se v tom bezvětří nepohnou,
jen sem doléhá to kvílení, je to ve mně nebo nade mnou,
marně, odkud to přijde dřív, se tě ptám,
marně, odkud to přijde dřív, se tě ptám.
Zvenku nebo ze mě, kdopak převrátí náš stůl zrovna nám,
v hlavě cosi táhle vyzvání, kdo jsi ty a kdo já jsem,
že všem uši vatou ucpávám, jen ať v klidu ještě jíme džem,
než nám botama zas duši strach rozdrtí,
než nám botama zas duši strach rozdrtí.
*: Ještě se n
Hmiám zatím nestalo nic, ještě se n
C#miám zatím nestalo nic,
zatím se n
Aadd9ám ještě nestalo n
Dic, a to je hlavní,
zatím se n
Aadd9ám ještě nestalo n
Dic,
ještě se n
Aadd9ám zatím nestalo n
Dic,
jen do ok
E4susen trochu nám vš
Eem padá st
Aadd9ín.