F7majU hřiště na zábradlí jsme
Emiseděli bušili
E4susdo kytary
holky
F7majříkali, že jsme stejně na hlavu padlí
a
Emijako si nás nevšímali,
E4susže už jsou starý
Aminejkrásnější tehdy byla
C7maj
329a
Romana a taky
F4susKlá
Fmi7ra a
C7majSimona
Kdo byl pro nás nejvíc trapnej, byl ten kluk co loudil stupnice z klárinetu
co ani Dajánu nemoh' zahrát, tak byl špatnej,
ale otvíral si okno, jinak neřek' větu
nejvíc z něho umírala Romana a taky Klára a Simona
F4susJednou hrál na školní
G#4susbesídce k
C7majúnorovému výročí
F4susholky se smáli až to
G#4suszapomněl, kvůli
C7majpohledům přímo do očí
F4susdíval se na ně na ží
G#4susněnkách a jen se
C7majčervenal
F7maja nám byl jenom
Emipro smí
G#4susch
byl prostě
F7majjinej stejně cvičil
Emidál
F4susaž ztratil
Fmi7ten ostych a
Gz okna tryskal
Dmiklárinet a voněl
G4susjasmín
jen bůh ví
F4susjak
Fmi7mě
C7majštval, když třeba
F7majto
D7majhle
C7majhrál...
Tja da da dááá...
Časem se i lidi mění a ten kluk co loudil stupnice z klárinetu
co ani Dajánu nechtěl zahrát, tak už tu není
nejvíc nás vzalo jak se pak měl k světu
nejprve s ním začla chodit Romana a potom Klára a Simona
Na abiturientském večírku jsem se náhodou dozvěděl,
že teď žije s nějakou Dajánou daleko za vodou, to bych taky chtěl
na parníku Lousiana prý na klárinet vyváří
Ó Mississippi kalná
ten je tak leda k ruce kuchaři 'dyť od nás jako já
říkám si to chce klárinet a zkouším od Cé
zatím mně nechtějí ani v dechovce
tam dá da dam...
Tři čtyři...
tam tá da dam pja pá da dam...
ješte uvidíš...
tů dů du du ‘kvik’, ále...
Juch, já da dam dá da dáá...
a vítězný trilek na závěr...
blblblblblbl...
šmitec... šmitec... konec...
blblblblb...
aha, emh, pardon