Kdo v sobě cit zvaný láska má
tak nic nevnímá a ztrácí síly
jen bloudí sám a láskou šílí
Já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
Krásné je snad první líbání
když dům celý zhas' a voní alej
pak za pár let jen oči pálej
Já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
Jsem stěna na niž hází hrách
kdo vroucně ach vzdychá v nočních tmách
žádný vztah není, dámy, stálý
odmítá, kdo jednou se spálí
Proč za mnou jdeš a proč doufáš dál
když lásku ti dám snad už jen zítra
snad pozítří, vždyť už jsem chytrá
Já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
Když jednou muž ženě líbá tvář
jo, když políbí ty tváře vábné
pak slábne duch, i vůle slábne
Já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
Jsem stěna na niž hází hrách
kdo vroucně ach vzdychá v nočních tmách
žádný vztah není, dámy, stálý
odmítá, kdo stokrát se spálí
Proč za mnou jdeš a proč doufáš dál
proč já pokaždé ti šance dávám
proč, když já lásku neuznávám
já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
já lásku vřele odmítám
