Alba s touto skladbou:
2011,
Proč mi příjde, že se lidé bojí snít,
proč mi příjde, že se lidé bojí žít,
nejsou šťastní, když uvidí sníh,
když uvidí víc, když uvidí v očích smích,
jsou proti sobě pak padají na dno,
spatří-li slzu nechají ji spadnout,
jako stromy listí, vdechují jedy odmítají dýchat kyslík,
jsou si jistí sami sebou,
co oči nevidí to neexistuje a s dobou se snaží,
plout jako loďky přitom, nevyndali křídla z plout,
přestali naslouchat, přestali soucítit,
přestali poslouchat, nemůžou procítit.
Potápí se hloub a kde jsem já?
RE:
A až z břehů zmizí závěje,
naděje ztratí se dřív než se naděješ,
zeptej se sebe ,,Kde jsem já?".
A až z břehů zmizí závěje,
naděje ztratí se dřív než se naděješ,
zeptej se sebe ,,Kde jsem já?".
Czexx:
A kde jsem já na to se sám sebe ptám,
občas mám pocit, že se vlastně vůbec nepoznávám,
skoro dvacet let mám na krku přesto jsem sám sobě cizí,
minulost mě velmi mrzí, ale už nikdy nezmizí,
já jsem uvěznění v labyrintu svých nekonečných vzpomínek,
jsem debil to mi povídej chci zas zpátky tvůj polibek,
nikdy jsem neměl valný představy o věcech budoucích,
jsem nostalgik a je mi jedno jak ty verše budou znít.
Žiju ve snech jsem ve snech jsem další fantasta snílek,
ale za co by stál svět kdyby nebylo dívek.,
kdyby nebylo hudby a kdyby nebylo lásky
tak bych skončil život asi ve třinácti.
Ale dokud to tu všechno je a moje hudba hraje,
do tý doby nemám zájem odejít za jiným rájem,
byl jsem tolikrát na dně ale něco mě žene dál,
jsou to mí sny který nezhatí nikdo ani já sám.
RE:
A až z břehů zmizí závěje,
naděje ztratí se dřív než se naděješ,
zeptej se sebe ,,Kde jsem já?".
A až z břehů zmizí závěje,
naděje ztratí se dřív než se naděješ,
zeptej se sebe ,,Kde jsem já?".
