Alba s touto skladbou:
Pro pár špinavejch zlaťáků,
Já vám povídám, jsem pořád hladovej,
tak mě nechte žít, už jsem lidi takovej.
Zdálo se mi jednou, že nemám pořád dost,
na dvorku jsem psovi sežral oblíbenou kost.
Příště už bych nemusel mít štěstí na boty,
roztrhal mi jen ty moje starý kalhoty.
Nebylo to v létě, venku padal bílej sníh,
já jsem dolů z kopce jezdil ve dvou na saních.
Pak to na mě přišlo, všude kolem zděšení,
sněhuláku mrkev sněd´jsem na posezení.
Já vám povídám, jsem pořád hladovej,
tak mě nechte žít, už jsem lidi takovej.
Chtíčem oplývám, né tím na ženy,
rozplývám se nad gulášem, masem pečeným.
Takovýhle blbý sny už nikdy nechci mít,
radši budu na dietě, jenom vodu pít.
Z toho jak se přežírám mám v hlavě trochu zkrat,
nevím, na co vlastně myslím, už mám zase hlad.
