Alba s touto skladbou:
Páni kluci (featuring Kenny Rough),
Nahrál jsem desku, deska přišla do ruk lidem,
dostal ji Marcel, co v baru pije rumy s pivem.
Sedí a přemýšlí komu ji prodá,
v tom přijde Hanka, a že víc než kilo nedá, oká.
Hanka ho strčí do kabelky s úsměvem,
že drží desku přitom jí teče vodka ústy ven,
nerozumí rapu a ani nás nezná,
vlastně má radši zezadu a přirážet na stehna.
Po týdnu jí vypadne,
zničí si obal a zjistí, že cd je vyndané,
ten pocit ztráty ale cítí ke kilo,
mohla jít ještě do nonstopu dopít další tequillu.
Hanka nás nechala na hajzlu,
neměla totiž lepší zrcátko na čáru,
když po ní přišla Radka,
otočila desku a znenadáhla uviděla nás dva.
ref.
Sedí, nevnímají, možná nechcou.
O čem je jejich svět? Možná nejsou.
Bez hudby jsi bez duše,
bez duše jsi bez cíle a nemáš účel,
protože jsme vytvořili duši, ale oni:
Sedí, nevnímají, možná nechcou.
O čem je jejich svět? Možná nejsou,
možná nejsou.
Radka má ráda rap a trochu ví kdo jsme,
myslí, že držíme jméno co vyroste,
čistí ale podle ní nejsme,
schází nám víc proma
a víc koncertů na víc místech.
Přitom nesleduje novinky a videa,
soudí podle toho co neviděla,
ráda hodnotí lidi podle pohledu, je hamižná,
a když Kenny se jí líbí, já prý nemám charisma.
Potom co jí deska dohraje,
zmíní se Lence okrajem, že prý
pošle jí nás a ona že poslouchá spíš R.E.M.
Mezi náma, líbí se Marcelovi, něco na ní je,
nakonec si desku vezme,
na náš koncert stejně nepříjde,
prý nemá na vlezné.
Nicméně cd nahraje na blogy,
nechá ho stáhnout všem, nepojmenuje stopy.
ref. (2x)
Sedí, nevnímají, možná nechcou.
Nechodí na nás, neztotožní se s deskou,
jen kopírují linky. Když
nemůžeš desku otevřít,
nemůžeš ani číst v ní.
