Viděla jsem rudě, zůstala doma
Přes telefon dala velký polštář
V tomto městě, kde jsem se narodila,
Jsem se naučila, že dva jsou mnohem lepší než jeden.
Ale ty jsi mě nechal samotnou
Nemůžeš obejmout, co už tu není
Dívám se, jak se potápíš jak kámen
Nemůžeš obejmout, co už tu není
No, ranil jsi mě hluboko
Líbával jsi, jako nikdo před tebou
A tvá chuť mě vzrušovala
Teď mě přivádíš k šílenství jen tím, že ses narodil
Protože jsi mě opustil
A nemůžeš obejmout, co už tu není
Dívám se, jak se potápíš jak kámen
Nemůžeš obejmout, co už tu není
Jela jsem tramvají okolo zálivu,
Kde ti každý přeje krásný den
A moje pýcha se téměř zlomila
Když ti slzy nesluší, vypadáš jako vtip.
A ty jsi mě opustil
Nemůžeš obejmout, co už tu není
Plačící oči se unavují
Nemůžeš obejmout, co už tu není.
2415
