Potkal jsem jednu holku krásnou,a měl jsem peněženku prázdnou,
šel jsem za ní s jednou otázkou,
Jestli můžu jít stejnou cestou sní dál.
Byl jsem rád že mě neodmítla,
chvíli jsme kecali o námořníkách.
Cestou jsme viděli fakt pěknej bar,
ale jak jí mám pozvat když love nemám.
Já viděl sem na ní že to cítí,že nemám u sebe
prachy a že na mě vidí, že nejsem lakomej zmrd
jako jiný, že dal bych jí všechno a všechny mé síly.
Dal bych jí lásku, srdce i čas, já myslím že to
necítí jenom jeden z nás a zítra zas bych s ní
chtěl být, navštívit ten bar kam jsme chtěli jít.
Ale zpátky k věci, teď sem s ní tady.
Vona řekla:"Dost už jsme tady"
Říkám: "Kde?"
Vona: "V mojí zahradě"
Tak pojďme spolu nahoru, dáme se dohromady né?
Ze zahrady rovnou nahoru, tam jsme si spolu
sedly ke stolu a ona nabídla mi kofolu, říkám
dej mi tam trochu citronu.
Tak jsme si to vypily, trošku se pobavily,
na zítra domluvily a po chvíli šel jsem dom.
Tou cestou nekonečnou, procházel
jsem temnou tmou s myšlenkama že
přijdu zítra zase za tebou, uvidím tu tvojí
tvář, už víš že já nejsem lhář, že s radostí
přijdu zas. Zývám, lehám na polštář.
V tom začal novej den, já vyjdu z domu ven,
celej natěšenej až uvidím Tebe jen.
Když sem tam přišel, tak tam nebyla,
asi dělala ze mě debila, za den mi
moje srdce zlomila, takhle mě ta holka
zklamala,a každá holka už je taková,
první tě namotá pak zamotá ať je
pátek nebo sobota, každá chce stejně
jenom kokota....
Když sem tam přišel, tak tam nebyla,
asi dělala ze mě debila, za den mi
moje srdce zlomila, takhle mě ta holka
zklamala,a každá holka už je taková,
první tě namotá pak zamotá ať je
pátek nebo sobota, každá chce stejně
jenom kokota....
