Alba s touto skladbou:
Richard Müller a hosté,
Richard Müller - zpěv, Michal Horáček - slova,
E, D, EEDvacet dva deset. Přijel major
vyhradili mu jízdní pruh.
Na dlažbu podle platných řadů
kouzelnou křídou kreslí kruh.
AmiDo kruhu obrys. Obrys těla...
HZemře tu člověk? Nebo..Bůh?
Aminová je scéna, starý scénář:
Hduch versus Lapiduch.
E, F, F#F#mi
2d5a
Dvacet dva patnáct. Na oslíčku
vjíždí ten, kto byl ohlášen
v důvěrných správách rezidentů
pro tento rok , pro tento den.
HmiPro zemi, tvrdší než ta dlažba...
C#Může být láska jako pluh?
HmiKto se ptá, chápe jádro sporu
C#duch versus lapi
F#miduch.
F#, G, G#miG#miDvacet dva dvacet. Ve hrě světů
Noc dala flek a Měsíc ré.
Na nosech slečen zlátne pudr
flašinetáři mají pré.
C#miNaděje kvete v barvách konfet,
D#oslík jde s hřívou plnou stuh...
C#mizmatek je stranou hudbou válek
D#duch versus lapi
G#miduch.
G#, A, A#miA#mi"Dvacet dva třicet!,"volá major.
"Tož, Ecce Homo v sekci cé!"
A tebe ptá se : "Pane Pilát,
mám pustit hochy do akce?"
Esmina střeše snajpr s pevnou rukou.
FŘítí se hvězdy, chvěje vzduch.
EsmiCelý svět čeká, co teď řekneš...