Alba s touto skladbou:
Věž smrti,
Gépregény,
Dark Chocolate,
II,
Věž smrti,
Sedím tu skleslý,
Mokrý papír s tužkou držím v ruce,
On měl nést svědectví,
Když slzy mé vytryskly prudce,
Na duši raněných svou tvář o ocel hladím,
A místo ruky tvé rezavé nýty mostů hladím,
Rudá záře žití právě mizí za obzorem, ty ani nevíš,
Že jsi mohla být i mým vzorem,
V obrazu hladiny čtu svůj příběh mezi řádky,
Jak ležím poznávám
Že není žádná cesta zpátky
Usínám s poselstvím
Připadá mi to jako včera,
Hvězdy víc zářily,
Svět bez tebe byl jako cela,
Do tranzu upadám z každým pohledem do tvé tváře,
Své číslo napíšeš mi rtěnkou do diáře
Moji mysl strháváš silou gravitační,
To čemu neodolám jsou tvoje oči lačný,
Dávno jsi obsadila mé srdeční síně,
Vůně tvá tu zůstala otištěna na peřině
Stoupám výš
Lehce se nesmím vzdát
Stoupám výš
Ani já nechci spát
Stoupám výš
on zabrzdí můj pád…
Láska mizí vyprchává
Jak bublinky z limonády,
Stačí pouze otáčet se místo čelem k sobě zády
Bojem rozpálená hrdla
Neuchladíš finskou vodkou,
Z domu sám odcházíš
S napříč roztrženou fotkou
Propast mezi námi hloubíme
A důvěru ztrácíme, klesá jak v zimě rtut teploměru,
Čím prolomit ledovce,
Které rostou mezi námi,
Ve vztahu prohráváme tak jako padlý dámy
Stoupám výš
Lehce se nesmím vzdát
Stoupám výš
Ani já nechci spát
Stoupám výš
on zabrzdí můj pád…
Stoupám výš
Lehce se nesmím vzdát
Stoupám výš
Ani já nechci spát
Stoupám výš
on zabrzdí můj pád…
Sedím tu skleslý mokrý papír s tužkou držím v ruce
On měl nést svědectví,
Když slzy mé vytryskly prudce,
Na duši raněných svou tvář o ocel hladím,
A místo ruky tvé rezavé nýty mostů hladím,
Rudá záře žití právě mizí za obzorem, ty ani nevíš,
Že jsi mohla být i mým vzorem,
Z obrazu hladiny čtu svůj příběh mezi řádky,
Jak ležím poznávám
Že není žádná cesta zpátky
Stoupám výš
Lehce se nesmím vzdát
Stoupám výš
Ani já nechci spát
Stoupám výš
on zabrzdí můj pád…
Stoupám výš
Lehce se nesmím vzdát
Stoupám výš
Ani já nechci spát
Stoupám výš
on zabrzdí můj pád…
