Odpočítávám ty tvoje kroky na ulici,
cigáro máš v hubě a sleduješ doma minci,
aby ses mu zalíbila, jebneš tunu make-upu,
sukně, výstřih, hlavně kolik má na útratu,
hranar se ti zapíná, vyhlížíš top úlovek,
za pár stovek sundáš kalhotky a je to hotové,
láska ti nic neříká, ty máš radši vůni peněz,
může to být opilec, teenager nebo kněz,
děvka jde jen po jednom, tomu věř,
objednej jí na baru, možná si dá Havanu,
ty už ani neznáš život, ty jsi prvotřídní šlapka,
už ti neříká nic význam maminka a taťka,
radši dáváš svoje tělo komukoliv zkrátka,
pro tebe je number one love, šperky, porcelán,
usínáš, ale vůbec nevíš s kým,
tvoje duše poskvrněná, zbyl jen dým.
Ď-ď-děvko, nejsi anděl, ale ďábel,
ď-ď-děvko, každý by tě jenom sváděl,
ď-ď-děvko, máš ráda věci drahé,
ď-ď-děvko, chodíš jen za hotové.
Ď-ď-děvko, nejsi anděl, ale ďábel,
ď-ď-děvko, každý by tě jenom sváděl,
ď-ď-děvko, máš ráda věci drahé,
ď-ď-děvko, chodíš jen za hotové.
Aids, obavy, strach (strach),
už jsi tam moc rozmrdaná, že závidíš, kdo je panna,
dozvídáš se nemoci a utápíš se v bezmoci,
sedíš ve svém bytě při skleničce margarity,
vzpomínáš na svoje mládí, kde i zažila jsi city,
snažíš se teď usnout a začít život znovu,
po třech měsících nenacházíš žádnou práci,
přicházíš do kostela a modlíš se k bohu,
týpek vedle usměje se na tebe,
vypadá pohledně, vyjdete si na procházku,
pozve tě do restaurace, bavíte se, jaká práce,
říkáš, že jsi učitelka, vážně nejsi,
pozývá tě k sobě domů,
ani nevíš, co tě čeká (vstoupíš),
z překrásného večera noční můra začala,
od začátku věděl, co jsi zač,
znásilňuje tě, ale brečíš s dobrým pocitem,
na konci mu řekneš, že máš aids a je to skvělej den.
Ď-ď-děvko, nejsi anděl, ale ďábel,
ď-ď-děvko, každý by tě jenom sváděl,
ď-ď-děvko, máš ráda věci drahé,
ď-ď-děvko, chodíš jen za hotové.
Ď-ď-děvko, nejsi anděl, ale ďábel,
ď-ď-děvko, každý by tě jenom sváděl,
ď-ď-děvko, máš ráda věci drahé,
ď-ď-děvko, chodíš jen za hotové.