Dnes je pro mě černý, nejsmutnější ráno,
dopis dostal jsem černě ozdobený,
nevím ještě, co je tam uvnitř napsáno,
když ho vidím, oči mám zarosený.
Tak tu sedím, v ruce mám tak smutný psaní,
máma píše, že si Pánbůh tátu vzal,
je teď sama doma, nemá nikde stání,
abych prej se za ní domů podíval.
Kdybych šel hned nejrychlejší koně sedlat,
s větrem v zádech letět chtěl bych jako blesk,
nemoh' bych pro mámu nic jinýho dělat,
než jí otřít slzy a zahnat jí stesk.
Vzpomínám si dobře na to krásný ráno,
když jsem mámě, otci lehce sbohem dal,
otec říkal mi, že mám v osudu napsáno,
abych celej život do svejch rukou vzal.
Kdybych šel hned nejrychlejší koně sedlat,
s větrem v zádech letět chtěl bych jako blesk,
nemoh' bych pro mámu nic jinýho dělat,
než jí otřít slzy a zahnat jí stesk,
než jí otřít slzy a zahnat jí stesk ...
