1. Šibenici vidím na dvoře stát,
mám dvacet pět minut a dost,
a celý město čeká, jak tam budu řvát
za čtyřiadvacet a dost.
Teď mi nesou rajskou s fazolemi,
mám dvacet tři minut a dost,
a nikdo se nezeptá, jak je mi,
když mám dvacet dva minut a dost.
R: Píšu guvernérovi pár prosebnejch vět,
jen dvacet jedna a dost,
volám starostu, šel však na oběd,
mám dvacet minut a dost.
2. Pak mi šerif řekl:'Kat tě naučí,
máš dvacet bez jedný a dost!'
'Já jsem nevinnej,' křičím mu do očí,
osmnáct minut a dost.
Pak jsem volal na strážce:'Pusť mě ven,
mám jen sedmnáct minut a dost,'
on řek':'Případ se ukončil, zkus to za tejden,
máš jen šestnáct minut a dost!'
R: Můj právník prej, sorry, nebyl ve formě,
tak mám patnáct minut a dost,
jó, když jsi tak sorry, tak to vem místo mě,
já mám čtrnáct minut a dost.
3. Páter mi slíbil cestu do nebe
už za třináct minut a dost,
mluví o ohni, a mě strachy zebe,
mám jen dvanáct minut a dost.
No teď se zkouší provaz i celá poprava,
jedenáct minut a dost,
všechno jim funguje, to je votrava,
jen deset minut a dost.
R: Snad přiveze mi milost četa vojáků,
devět minut a dost,
jenže tady nejsme asi v žádným bijáku,
vosm minut a dost.
4. Jdu pravou nohou na žebřík z chodníku,
už jen sedm minut a dost,
jó, musím si dát pozor, mám výron v kotníku,
šest minut a dost.
Už mám provaz na krku, jsem zbavenej pout,
jenom pět minut a dost,
tak mě pojďte někdo rychle vodříznout,
čtyři minuty a dost.
R: Vidím dole u řeky koně pít,
mám tři minuty a dost,
mně se líbí svět, já nechci nikam jít
za sto dvacet vteřin a dost.
5. Dole dav má radost z mé smrti,
šedesát vteřin a dost,
už se houpám ... a dost.
