Mandrage
Mezi zemí a nebem
A širým světem,
Je jeden náš.
Tak dobře ho znáš.
Mezi nebem a zemí
Jsou věci který,
Moje milá,
Můžu jen já.
Tahat tě za vlasy, dýchat ti do tváře,
Dělat si nároky na tvoje polštáře,
Sahat ti pod sukni, kousat tě na ruce,
Dělat ti snídani, říkat ti vopice.
Mezi světlem a nocí,
Houpu tě v bocích.
Na tisíckrát, dělám to rád.
Mezi nocí a světlem,
Zimou i létem.
Je spoustu rán,
kdy můžu jen sám.
Tahat tě za vlasy, dýchat ti do tváře,
Dělat si nároky na tvoje polštáře,
Sahat ti pod sukni, kousat tě na ruce,
Dělat ti snídani, říkat ti vopice.
Platit ti výdaje, prdět si ve vaně,
Kvůli tvé pověsti porvat se v hospodě,
Nosit ti lekníny, vrtat ti police,
Jsme časem kalený šrouby a matice.
Tahat tě za vlasy, dýchat ti do tváře,
Dělat si nároky na tvoje polštáře,
Sahat ti pod sukni, kousat tě na ruce,
Dělat ti snídani, říkat ti vopice.
Platit ti výdaje, prdět si ve vaně,
Kvůli tvé pověsti porvat se v hospodě,
Nosit ti lekníny, vrtat ti police,
Jsme časem kalený šrouby a matice.
Vysoko nad zemí,
životem kalený,
navěky spojený,
Šrouby a matice.
Šrouby a matice.
Šrouby a matice.
Šrouby a matice.
