Bobs: Dobyli jsme Kavčí Hory, dobyli jsme Říp,
dobýváme bezesporu pořád líp a líp,
na řadě jsou hory, které končí v oblacích,
reportéři větří senzaci.
Medvědi: Jupajda, jupajdá, větří už senzaci.
Bobs: Jak zní úkol dneška?
Medvědi: Pokořená Sněžka!
Bobs: Copak se to do velehor dere za partu,
pojišťovna je zas jednou blízko infarktu,
jedna skoba, druhá skoba, jauvajs, pozor dej,
když zatloukáš, jinam nekoukej.
Každý metr sklouz na botu,
Jožin ztratil pravou botu,
pročpak asi křičí Pepík?
Medvědi: Protože mu vypad cepín.
Bobs: Teď i Máňa začla pištět, že se bojí zlého sviště,
Standa chvíli vzduchem plandá.
Medvědi: Drží ho už jenom kšanda.
Všichni: Když tahleta parta cvoků leze na hory,
kam se hrabe starý Hitchcock s jeho horory,
jdouce všichni až jim mouchy lezou za nosem,
kdy už bude vrchol dosažen.
Medvědi: Jupajda, jupajdá, bude už dosažen.
Bobs: Když výstup je tak těžký, vezmeme to druhou stranou
Sněžky!
Medvědi: Pěšky!
Bobs: Horolezci se nesmí vzdávat, když na hoře čeká sláva,
Medvědi: Nevolí si cestu jinou,
radši zhynou pod lavinou.
Bobs: Jožin místo boty špínu,
Medvědi: Musí sejít bez cepínu,
Bobs: Standa, který spadne příště,
Medvědi: Máňa, co se bojí sviště.
Bobs: Každý krok se může změnit ve střemhlavý let.
Kolik ještě zbývá metrů?
Medvědi: Dvacet, deset, pět!
Bobs: A pak všichni křičí,
Medvědi: Sláva, vrchol už je tu!
Bobs: Na něm budou ten svůj výstup,
Medvědi: na něm budou ten svůj výstup,
Všichni: slavit v bufetu.
Jupajda, jupajdá, slavit v bufetu,
jupajda, jupajdá slavit v bufetu.