Alba s touto skladbou:
Sunshine,
Měla strašně, tvrdý boky,
Z pusy jí lezly, jenom šroubky.
Když jsem jí chtěl, chytit kolem pasu,
Viděl jsem se, v jejím odrazu.
Vždycky když jsem jí dal pusu, dostal jsem ránu,
Ne od bejvalýho, ale protože surfovala po seznamu.
V posteli byla dřevo, nebo spíš kus kovu,
Ale za to rozuměla každýmu mýmu slovu.
Žádný magnetický věci nesměly bejt v dosahu,
Uměla zazpívat frekvenci v jakýmkoliv rozsahu.
Když sem jí přeházel dráty, měla z toho šoky,
Byla to ale sranda, jsou z toho dobrý džouky.
Nemyl jsem si nohy, ale jí to vůbec nevadilo,
Měla místo nosu čidlo, který jí smrad převádělo.
Pocákal jsem jí vodou a doma byla bouře,
Ale když mě kouřila, byl sem rád, že nekouše.
Bylo těžký pochopit všechny její impulsy,
Nikdy jsem nevěděl, jestli chtěla tahat za vlasy.
Nebo jí dojít vylejt vyjetej olej,
Jazyk měla modrej a zadek trochu studenej.
Měla kostrbatý pohyby a vůbec tvary,
Software měla novej, ale součástky starý.
Mojí řeč i hudbu viděla jako v audacity,
Měla názor, bohužel ale neměla city.
Do pusy, dala si, roubík, slintala,
Hltala, polibky, rohlíky, strkala.
Do díry, studený, obědy, nejedla.
Nežila, nepila, kouřila, technicky.
Do pusy, dala si, roubík, slintala,
Hltala, polibky, rohlíky, strkala.
Do díry, studený, obědy, nejedla.
Nežila, nepila, kouřila, technicky.
Obvykle, chodila, ulicí, společně
Ležela, výtečně, ale jen, zbytečně.
Jednoho dne mě opustila, kamsi se odplazila,
Doufám, že někomu na náhradní díly posloužila.
Mně po ní zbyly šrámy na ruce i na duši,
O kterejch ani netuší, když jí srdce nebuší.
Procesor se vždycky zadrh na jednom...problému,
Ke svojí panence se tulila jako k totemu.
Měl sem jí prodat do sběru, když byla akce,
Nebo sem jí moh mít aspoň vystavenou na zahrádce.
Seš jenom slitina... Zlitina...
