Alba s touto skladbou:
Zpověď,
Na něco jsme mladý, na něco zas starý,
Pak vyblednou i barvy, který slunci v cestě světla stály.
A my by jsme se báli dělat něco, co zákon neschválí,
Neplníme si sny, co se nám zdály a to je přeci špatný.
V jednu chvíli tvrdý jako skály a pak se zrak zakalí,
Odvaha se vzdálí a zůstane jen těžká váha pro odvážný.
Bez osnovy, bezobsažný, na běžícím pásu vyjíždí
Výrobky, co klademe si za cíle a sníme, když máme tři promile.
A pak tě mafie nealternativně zabije po odbití půlnoci na odboji,
A kdo se nebojí, ten nesmí do tmy, Bože pomoz mi.
Když tě nepohřbí, tak musíš žít, a to se od základů dost dobře nesmí,
Jako zvěř lesní nás pronásladuje vesmír.
V jeho nekonečnosti se alternativa neprojeví,
A tak co oči nevidí, v tom rodiče nepoleví.
Prachy, co lidi vydělali, v zápětí vyprachaly
do ovzduší a ti chytří to jako thc vydejchali.
Ne - - ška - tul - kuj MĚ!
Po - - dí - vej - se VEN!
Co - - tam - vi - díš? SVĚT!
A v něm pravidla, co ovládají pravidla,
Volně se dýchá v městě, kde nezhasínaj světla.
Něco je možný víc a něco míň, podle situace,
Nejsem odpůrce ani zastánce, ve většině případů.
Ale, co když zabiju se, budu se jen smažit v pekle?
Podle mých činů si leda tohle zasluhuju.
Je strašně zajímavý, kolik úhlů pohledů na mě lidi mají,
Bez ohledu na to, co si myslím, nebo co tajím.
Třeba se v pekle dočkám pořádný stravy,
Nebo pojdu hlady, ale na to mám ještě dost odvahy.
Vidíš mě krvácet, můžeš mi pomoct nebo říct, že sem simulant,
Radši mi podej stimulant a posaď mě za volant.
Ať to můžu naprat do zdi, nejen všechno slibovat,
Chtěl bych se nechat rozprášit do Dunaje a plavat.
Voda mě uhasí, veškerý zbytky plamenu života,
Kterej je stejně vyhaslej, takže asi tak.
Budeš mě odsuzovat nebo vydržíš minutu ticha?
Můžeš se na mě podívat v televizních novinách zítra.
Ne - - ška - tul - kuj MĚ!
Po - - dí - vej - se VEN!
Co - - tam - vi - díš? SVĚT!
A v něm pravidla, co ovládají pravidla,
Volně se dýchá v městě, kde nezhasínaj světla.
Vidíš na lavičce bezdomovce, nežebrá, jen si svojí flašku pije,
Přesto ho urážíš a odsuzuješ.
Mohli ho vyhodit z práce, mohla se s ním rozvýst manželka,
Mohli mu vzít vlastní děti a je úplně sám už od včerejška.
Vidíš v autobuse jehlu v ruce, jedince, co vyhodili i z ulice,
Předcházely tomu lehčí drogy, ale i arogantní rodiče.
Šikana je jen začátek psychických problémů,
Utíká do jinýho světa, a tak nediv se mu.
Vidíš ženu ve výtahu, co onanuje,
Nebalí tě, jen má problém a ty nevíš, co je to nymfomanie.
Vidíš staršího pána s tetováním z koncentráku,
Hákovej kříž na bicáku jen dokazuje strašnou válku.
Vidíš sebe v zrcadle, připadáš si normální?
Není morální, moralizovat a poučovat okolí.
A co když mě ke slovu nepustíš, budu taky alternativní?
Než se smířit s mlčením, radši se smířím se smrtí!
Ne - - ška - tul - kuj MĚ!
Po - - dí - vej - se VEN!
Co - - tam - vi - díš? SVĚT!
A v něm pravidla, co ovládají pravidla,
Volně se dýchá v městě, kde nezhasínaj světla.
