Alba s touto skladbou:
Sunshine,
Odbily kampanely, nedaleko od rozpuštění kapely,
U mostu legií sbíhají se sliny, který se nevstřebaly.
Malkontenti slibujou, že zatímco se válí, se zvednou,
Jednou určitě, zatím ještě zpívají a hrajou.
Eufórie se projevuje často, ale pokaždý jinak,
Sklapne huba, až přestane na lepší časy svítat.
Muzikálnost zaměněná za charisma není loajální,
Ale co má člověk dělat, když se záda břichem otáčí.
Lidi se vtíraj, a stěrače nestíhaj,
Svěrače odmítaj držet nápor hoven, a to není jinotaj.
Chlípná ideologie stopovýho množství paranormálních jevů,
Sakra já chci slevu, a nebo placenou úlevu.
Pod plovoucí podlahou není voda, a přece plavou,
Okolnosti se už dávno utopily, a nesnažily se s vervou.
A všichni na to serou, já taky, jelikož sem pokojovej typ,
Rači bych chcíp, než abych si došel nakoupit.
Rána pod pás, na tu nepotřebuješ kompas,
Inspirace pro báseň v tom všem shonu není brána v potaz.
A devátá brána zůstává uzavřena klíčem od deprese,
Plus romantická rozervanost minus účinky agrese rovná se
Periferie duše, na který sou už takhle saze,
A jak zdá se, navštívila mě, nastíněna z jiný báze.
Periferie osudu, část pevnosti, kterou nedobudu,
Sadistická předpověď a ještě morbidnější následky nesleduju.
Periferie, ve který se neschovám ani v krizi,
Úkryt nabízí, přes veškerý kurzy i činži v tísni.
Ve PhCZově líhni beatů, nepřikládám význam plísni,
Tak taky tíhni po kvalitě let devadesátých.
Periferie šumu, laciným umu neumět uspět,
Prodat dvacet desek, nechat se uspat, přitom nepotřebovat jed.
Periferie slov, oldschoolová parta jako jeden chov,
Mega válka proti válce, jednou mi stejně přilítne kov.
A co vaše stolice, stojí na čtyřech a vás to sere,
Vzduchoprázdno, vnitřní krásno, nemluv na mě, já ti dám Kámo!!
No tak jedem stopem, hurá, honem, ocitnem se za rajónem,
Výlet za okraj nejen společnosti do periférie.
Závěs nevinnosti poodhrnul stres, špína nezůstala zastíněna,
Víčka klesla tak hluboko, že i celý tělo kleslo na kolena.
Změna je nastíněna oblevou dotyčný, přicházejících s prodlevou,
Pocházejících z periferie, ale kde teď sou...?
A změna za změnou zapříčiněna nadužitkem slov,
Kapitán křičí pohov, ale já mám furt zatažený břicho.
A kde je profit!! Zmizel za horama i s vlastníkem kurzu,
Je špatný navštěvovat pořád dokola tu samou kurvu.
Pak si zvykneš na lehký zboží, všechno ostatní není vážný,
Protože, kdyby bylo, byly by příznaky jedinečnosti jednoznačný.
A to nejsou, proto se skrývám v periferii,
Tam, kde sem nedosažitelnej pro okolí, pro tu celou kolonii.
Lidi láká zloba, zloba je nezlomná a horrory zvyšují
Navštěvnost kin, a pak zločin, dobro činí jenom upalování knih.
Čarodejnice jednou ročně shoří a požáry níčí lesy,
Kdesi mezi bezy na luční mezi výlučně hroby vlastní kopeme si.
A když je blbě, lehneme si, do díry, co nám vykopal osud
A dokud nebude nejhůř, budeme si pískat na cizí popud.
Hymnu o hymenu, kámen na kamenu nezůstane nikdy už ležet tak,
Jak si sliboval jedinej původní adresát.
Procentuálně padesát na padesát, milióny argumentů
Od dementů, co šetřej rentu se snem srát se do řití prezidentů.
Korporace selžou, stejně jako novináři nelžou,
A my budem platit za peep-show na toaletu veřejnou.
Stromy se bortí, kořeny lámou, na první pohled femme fatale,
Na druhej bordel mama, na třetí pohled sem už nečekal.
Odešel do periferie periferie, abych se dočkal smrti,
Tady sem, tady umřu, tady s femme fatale, která mě baví!
